Japonské klasické motocykly a peníze
aneb každá zábava něco stojí
Autor: Jiří Bartuš
Zkusme se podívat na problematiku japonských klasických motocyklů skrze peníze, neboť peníze bývají vždy až na prvním místě. Jaká platí úměra v případě japonských klasických motocyklů? Lze získat za málo peněz hodně muziky, nebo bez peněz prostě mnoho zábavy nelze zažít?
Pokusme se zapomenout na módní termín finanční prostředky. Probírat budeme peníze. Finanční prostředky nechme podvodníkům s dotacemi.
Není tomu tak dlouho, kdy se na japonské motocykly hledělo jen jako na nedostupné zboží, nebo častěji, jako na těžce dostupné ojetiny. Doba se však zcela změnila. Koupě nového motocyklu již několik let není výsadou zbohatnuvších jedinců a všehoobětujících nadšenců. Jenže, co s novým motocyklem? Ty co mají charisma jsou pro našince stále finančně nedostupné a ty levné podle toho vypadají. Zejména když do jejich konstrukce kecají všehospasitelé z Bruselu.
Koupě klasického japonského motocyklu může být pro mnohé tou správnou cestou v návratu ke klasickým hodnotám, mnohdy jako protiváha k běžně užívanému motocyklu či automobilu současné produkce. Pohled na klasický motocykl však v tomto případě bude zcela jiný, než byl v případě, kdy se na něj dívalo jako na ojetinu. Úkolem ojetého motocyklu bylo, pokud možno plnohodnotně nahradit cenově nedostupný nový motocykl, kdežto dnešní zájemce posuzuje motocykl této kategorie zcela jinou optikou, jako například. Jsou daná značka a daný model dostatečně atraktivní? Nabízí potenciál do budoucna?
Nestane se koupený motocykl noční můrou a černou dírou na peníze? Přežije časté odstávky bez větších následků? Lze zvládnout opravy a údržbu v domácích podmínkách?
Zásadním kritériem při stanovování ceny klasického motocyklu bývá jeho stav z pohledu originality. Zásahy do originality většinou rapidně snižují jeho hodnotu. Naopak počet najetých kilometrů cenu až tolik neovlivňuje, pokud se ovšem nejedná o motocykl nikdy nejetý, nebo jetý jen minimálně. Takový motocykl si ale zaslouží zcela jinou péči, popřípadě i zvážení, zda má vůbec smysl jej provozovat, neboť jakýkoli provoz bude mít negativní vliv na jeho hodnotu.
Mnoho zájemců při koupi klasického motocyklu, mnohdy dalšího do své soukromé flotily, spoléhá v zúročení peněz. Jenže to nemusí a spíše není pravidlem.
Koupí totiž útraty teprve začínají. V prví řadě vždy přijde o investice do spotřebního materiálu a do nákupu poškozených a chybějících dílů. V druhé řadě přijdou na řadu investice spjaté s nezbytnou údržbou danou provozem, mnohdy spíše s napravením škod po odstávkách, které škodí více jak každodenní provoz.
Navíc u historických vozidel platí jedna těžko pochopitelná pravda. Finanční potenciál historického vozidla je tím větší, čím méně se si jej majitel všímá. Prostě časem je nejlépe zhodnocený veterán ten, který stál v koutě bez jakékoli údržby a zásahu majitele.
Vliv na zúročení investice má, mimo stavu, zejména atraktivita daného modelu. Atraktivní motocykl bude atraktivní, a tedy i drahý, vždy. A naopak, levný a málo zajímavý, zůstane levným navždy. Zázraky se dějí, avšak nelze na ně spoléhat. Mnoho levných motocyklů dokáže přinést majiteli mnoho radosti, avšak k jejich citelnému zúročení nikdy nedojde. Ty motocykly, jejichž potenciál je veliký, již dnes drahé jsou.
Vyplatí se levně koupit nekompletní, poškozený či upravený motocykl? Téměř nikdy. Až na úplné výjimky se finančně vyplatí koupit kompletní funkční, vychytaný, motocykl, ač jeho cena může být i několikanásobkem ceny průměrné.
Zcela logicky se do této kalkulace promítá náročnost oprav a nemalé ceny náhradních dílů. Jenže v tomto případě nelze hledět jen na peníze. Nákup japonského motocyklu s sebou může přinést onu těžko definovatelnou radost z manuální činnosti, objevování nového, překonávání problémů. Prostě i cesta může býti cílem, jak by řekl klasik.
Neopomenutelnou položkou v rozpočtu údržby a oprav bývá cena náhradních dílů. Pokud existuje originální díl v distribuci bývá vyhráno. Ačkoli cena originálních dílů nebává malá, vyvažuje ji bezkonkurenční kvalita. V případě replik bývá poměr ceny ku kvalitě značně nejistý. Mnoho dílů se nedá sehnat ani v originále ani v replice. V takovém případě je třeba být v rozhodování o koupi obezřetný.
Ve vztahu k penězům platí i další těžko pochopitelné pravidlo. Ceny motocyklů a i náhradních dílů jsou přímo úměrné množství vyrobených kusů.
Největší finanční potenciál mají tedy motocykly vyrobené ve velikých sériích. Pokud totiž byl jednou o daný model veliký zájem je logické, že o něj bude zájem i v době kdy vstoupí do důchodového věku. Ceny malosériových speciálů bývají ovlivňovány více spekulací než aktuální situaci na trhu.
Doplňky, tlumiče brzdy, sedla, výfuk úpravy ač mnohdy znatelně zlepší jízdní vlastnosti a uživatelský komfort, výkon, se v případě prodeje projeví na výsledné ceně spíše negativně. V našich končinách bohužel jen málo kdo dokáže taková vylepšení neadekvátně ocenit. Faktor strachu s perzekucí státních orgánů či STK má bohužel silnou váhu. V civilizovaných zemích je běžným pravidlem zapsání změn do technického průkazu, což radikálně mění situaci. Obdobně to je i s dochovanými certifikáty od doplňkových dílů.
Nezanedbatelným hlediskem, přímo spjatým s penězi, je náročnost na údržbu a odstavení. čím je motocykl složitější, tím obtížněji snáší dlouhodobou odstávku. Zejména dnešní benzín s biosložkou dokáže při delší odstávce nasekat v karburátorech a vstřikování pěknou paseku. Téměř bez výjimky lze konstatovat, že častý provoz motocyklu jen prospívá a naopak časté stání se dokáže projevit na jeho stavu velmi negativně.
Posledním finančním aspektem, který lze v případě klasických motocyklů řešit, jsou provozní náklady. Kdo nejezdí a jen leští, ten méně platí za spotřební materiál a opačně. Motocykly, o kterých pojednává tento článek, si však jezdit zaslouží. Nejen pro udržení dobré kondice, ale též pro potěchu a osvětu okolí.
|
