Při představování motocyklů sáhneme občas do ne příliš vzdálené historie. Jsou totiž motocykly, na které lze nahlížet dvojím metrem. Pro někoho mohou být ojetinou pro běžné užití, avšak pro mnohé nadšence může jít o motocykly, na které lze nahlížet podobně jako na historická vozidla. A přesně takovým motocyklem je Kawasaki ZX-12R, která měla na přelomu milénia jediný cíl. Rozhodnout souboj o nerychlejší sériově vyráběný motocykl na světě.
Kawasaki ZX-12R
Autor: Jiří Bartuš
Již dlouhá léta jsme masírováni všemožnými experty v přesvědčení, že při výběru motocyklu záleží na kde čem, jen ne na maximální rychlosti. Asi mají pravdu, jenže člověk má v sobě pudově zakódovány zcela jiné pravdy. Dle nich má pohled na číselník tachometru zcela jinou váhu než pohled na brzdové třmeny či čudlíky tlumičů.
 |
| Kawasaki ZX-12R rok výroby 2000. |
Věřte nebo ne, ale byla doba, ne tak dávná, kdy rychlost byla nadřazena všem ostatním parametrům. Vítězem byl ten motocykl, který dokázal jet nejrychleji. Tehdy se výrobci řídili více pudovými pocity než doporučením dopravních expertů či zákonodárců. Jen tak mohly vzniknout motocyklové legendy jako GPZ 900 R, ZZ-R 1100, CBR 1100 XX Super Black Bird, GSX-R 1300 Hayabusa. Každý z těchto motocyklů měl jeden hlavní cíl. Být ze všech nejrychlejší. V honbě za maximální rychlostí začalo přituhovat na konci 90. let minulého století.
Dlouholetou nadvládu Kawasaki ZZ-R 1100 přerušila v roce 1996 Honda svým modelem CBR 1100 XX Super Black Bird. V roce 1999 však Honda nalezla přemožitele v Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa, která nasadila laťku hodně vysoko. Maximální rychlost Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa, 309 km/h, nepotřebovala komentářů. Ostatně v podobném duchu to hlásal i český reklamní leták.
 |
 |
| CBR 1100 XX Super Black Bird, český reklamní leták. |
Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa, český reklamní leták. |
V roce 2000 se nad hyperbike, jak byly motocykly této kategorie nazývány, zatáhla černá mračna. Pod tlakem úřadů vnikla dohoda japonských a evropských výrobců motocyklů o omezení maximální rychlosti motocyklů na 299 km/h. A aby náhodou někoho z jezdců nelákalo tuto hranici překračovat, týkala se dohoda i údajů uvedených na číselníku tachometrů, jejichž rozsah musel končit na 280 km/h.
Omezení maximální rychlosti lze samozřejmě obejít, tachometr lze nahradit GPS navigací či počítadlem z bicyklu, ale to se prostě v dobrých kruzích jaksi nepočítá.
A právě za této situace přišla Kawasaki se svým trumfovým esem, Kawasaki ZX-12R. Trumfovým esem v době kdy ostatní hráči položili své karty na stůl. Souboj již nešlo vyhrát. Je rychlejší Hayabusa, nebo ZX-12R? Koho by to zajímalo. A, nebo také. Zajímalo to kde koho, ale už to tak nějak nebylo na pořadu dne. Doba se změnila.
 |
 |
| Kawasaki ZX-12R rok výroby 2000. |
Ještě, že nebylo možné ze dne na den zastavit výrobu. První verze ZX-12R, označená A1 (někdy též ZX1200 A1), s sebou ještě více než rok mohla nést prvky oněch starých myšlenkových pochodů. Tachometr se stupnicí do magických 340 km/h (za 340 je ještě čárka značící 350 km/hod), absenci omezovače a v technickém průkazu magickou hodnotu maximální rychlosti 308 km/h. Inovovaná verze, označená B1, sice přinesla v roce 2002 mnohá zlepšení, avšak spolu s nimi i restrikce v podobě omezení maximální rychlosti na 299 km/h.
 |
| Výhled na stupnici tachometru poněkud ruší bowden ovládání spojky. |
V Německu je možno občas narazit na ZX-12R ze speciální 400 kusové série z roku 2000, u které byla neomezená maximální rychlost 308 km/h garantována nalepeným štítkem (s uvedeným pořadovým číslem) na horním krytu nádrže. Marketingový tah dovozce, u příležitosti 25 let Kawasaki v Německu, funguje i v dnešní době, protože motocykly z této edice jsou mezi zájemci patřičně ceněny.
 |
 |
| Kawasaki ZX-12R, reklamní leteák. |
Maximální rychlost 308 km/h potvrzuje i údaj v technickém průkazu. |
Pravdou je, že v roce 2000, s příchodem ZX-12R na trh, řešil otázku, zda je rychlejší Hayabusa či ZX-12R, snad každý kdo se o motocykly zajímal.
Motoristické časopisy se předháněly v rychlostních testech a ve výzkumu parametrů, zahrnující i detailní zkoumání v aerodynamických tunelech. Obecně se došlo k závěru, že ZX-12R, ač je obsahuje více progresivních prvků a dosahuje většího výkonu, je nepatrně pomalejší než Hayabusa. Striktně aerodynamické tvar Hayabusy, mnohými dodnes těžko akceptovatelný, je aerodynamicky čistší než ZX-12R. Traduje se, že Kawasaki v polovině 90. let, během vývoje nástupce ZZ-R 1100, dospěla při aerodynamických zkouškách k podobným tvarům jako Suzuki v případě Hayabusy. Pro Kawasaki však byly výsledné tvary neberné a v případě ZX-12R dala přednost méně aerodynamickému, avšak vzhledově atraktivnějšímu designu.
Může i dnes Kawasaki ZX-12R oslovit médii a represivními složkami zmasírované motocyklové nadšence?
Kawasaki ZX-12R byla vlajkovou lodí Kawasaki. Použitými technologiemi a kvalitou zpracování představovala světovou špičku. Jízda na ZX-12R je zážitkem i dnes, po téměř dvaceti letech od oficiálního vstupu na trh. Kdo by však čekal nějaké záludné či nekompromisní jízdní vlastnosti, ten se však nedočká. Strmý, avšak téměř dokonale lineární průběh nárůstu výkonu (maximálního výkonu 131 kW dosahuje při při 10500 ot./min a maximální hodnoty točivého momentu 134 Nm dosahuje při 7500 ot./min), se projevuje tak, že se motor zdá jakoby líný ač již od 2000 ot./min je nabízená porce výkonu více než dostatečná. Však také dle dobových testů dosáhla ZX-12R zrychlení z 0 na 1/4 míle za 10,04 sekundy. Pokud jezdec využívá spodního pásma otáček neliší se jízdní projev ZX-12R od jiných podstatně slabších motocyklů. To, čím však ZX-12R zcela uhrane, je snad nikdy nekončící ochota táhnout dál. Tam kde by člověk mohl čekal, že motocyklu dojde dech a přestane zrychlovat, tam ZX-12R s klidnou buldočí silou pokračuje. Téměř na každý rychlostní stupeň se lze s motocyklem dostat za povolené rychlostní limity. Jen stačí o nepatrný kousek otočit plynovou rukojetí více.
 |
| Dobový prospekt odhalil použité technologie jinak skryté pod kapotáží. |
Z uživatelského hlediska lze motocyklu vytknou jednu věc, a tou je tužší odpor plynové rukojeti. Zjevně jde o úmysl výrobce, který tím chtěl zamezit nechtěnému razantnímu přidávání plynu například při přejezdu nerovnosti. Při běžné jízdě se totiž s plynovou rukojetí otáčí jen v minimálním rozsahu. U novějšího modelu B1 byla právě z tohoto důvodu pozměněna lineární charakteristika plynové rukojeti na progresivní, nehledě na kompletní přepracování motoru a úpravy vstřikování, čímž bylo dosaženo větší uživatelské vstřícnosti pohonné jednotky motocyklu.
Jízdní pozice není radikální, jak by se dalo dle sportovní vizáže motocyklu soudit, avšak k cestovně turistické má též poměrně daleko. Rozměrné sedlo nelze nazvat jinak než křeslem. Sportovního ducha však motocyklu dává poměrně strmý úhel řízení a krátký rozvor. Při manipulaci s motocyklem je znát veliká hmota motoru, jejíž vliv však se vzrůstající rychlostí přestane být znatelný. Výrobce si byl jízdními vlastnostmi ZX-12R natolik jistý, že ji neosadil tlumičem řízení. Díky nedostatku prostoru nebývá dodatečná montáž tlumiče úplně snadná.
Jakým směrem se ubírali konstruktéři při vývoji ultimativního motocyklu?
Nebyla by to Kawasaki, aby nepřišla s nějakou technologickou libůstkou. Tou je zcela jistě prostorový (monocoque) rám, který v horní části tvoří tělo vzduchového boxu, do něhož je vháněn vzduch náporem skrze charakteristický nasávací otvor pod světlem (Ram Air System). Toto řešení umožnilo rám motocyklu značně zúžit a odlehčit, avšak značně zkomplikovalo přístup k hlavě motoru při běžné údržbě. Nastavení ventilových vůlí, ale i obyčejná výměna zapalovacích svíček, vyžadují dostatek času, trpělivosti a manuální zručnosti. Pro výměnu svíček je však v sadě nářadí dodávané k motocyklu speciální trubkový klíč, se kterým je výměna svíček realizovatelná, ač se to na první dojem nemusí jevit reálné.
 |
 |
| Prostorový (monocoque) rám použila Kawasaki poprvé u závodního speciálu Kawasaki KR 500 v letech 1980-1983. |
Prostorový (monocoque) rám Kawasaki ZX-12R. |
 |
 |
| Řez prostorovým rámem naznačuje trasu nasávaného vzduchu. |
Pohled na rám při odstraněných dílech kapotáže. |
Srdcem motocyklu je zcela nově vyvinutý vodou chlazený řadový čtyřválec o zdvihovém objemu 1199 cm3 o kompresním poměru 12,2:1 (vrtání/zdvih 83/55,4), opatřený jednou vyvažovací hřídelí a vstřikováním Mikuni dosahující maximálního výkonu 131 kW při 10500 ot./min a maximálního točivého momentu 134 Nm při 7500 ot./min. Veliký vliv na výkon motoru má Ram Air Systém, který při vysokých rychlostech dokáže účinně suplovat funkci přeplňování. Hmotnost motoru se na rozumnou hodnotu podařilo zredukovat také hojným použitím dílů z hořčíkových slitin.
 |
 |
| Prostorový průřez motorem Kawasaki ZX-12R. |
Řez motorovou jednotkou zobrazuje tepelné poměry plynů skrze ní procházejících. |
Dnes se nemusí zdát maximální hodnota výkonu až tak oslnivá jako v roce 2000, protože soudobé superbiky běžně překračují hodnotu 200 koní, jenže žádný z nich nedisponuje točivým momentem srovnatelným se ZX-12R.
Mohutnou spojku, nečekaně ovládanou lankem, prozrazuje vystouplé víko na pravé straně motoru. Lanovod spojky vede k řídítku trochu nešťastně volenou cestou, kdy je u hlavy motoru nepřirozeně ohýbáno a v zorném poli částečně zastiňuje tachometr.
Velkému přenášenému výkonu je patřičně dimenzována i šestistupňová převodovka. Hmota převodových kol a hřídelí dává o sobě vědět již při volnoběhu poměrně značným hlukem. Řazení převodů je třeba provádět s jistou razancí, což může kazit jinak vynikající pocity z jízdy.
Úměrně velikému výkonu motoru musel být dimenzován i sekundární převod. Pro ZX-12R byl továrně použit zcela nový řetěz známé japonské firmy DAIDO DID50 ZVM3 ve zlatém provedení. Ekvivalentem tohoto řetězu se stal dnes vyráběný DID 530 ZVMX.
Odpružení obstarávají přední plně stavitelné vidlice Kayaba o průměru 43 mm a zadní plně stavitelná jednotka téže značky. Dokonce lze nastavit celkovou výšku motocyklu změnou podložek pod zajištěním centrální jednotky v rámu.
Šestipístkové přední brzdy Tokico lze označit za dobré, nicméně při brždění je znát celková hmotnost, s jakou se musí vyrovnávat. Toho si byl vědom i výrobce, který proto do poslední modifikace ZX-12R instaloval modernější čtyřlístky Tokico s radiálně uchycenými třmeny.
Použití prostorového rámu dost podstatně omezilo prostor, který bývá u většiny motocyklů vyhrazen palivové nádrži. Tu konstruktéři jakoby namačkali kolem rámu od sedla po konec rámu a zakryli rozměrným plastovým krytem. Většina objemu 20 litrové nádrže byla takto vhodně přesunuta do nižších partií motocyklu do prostoru pod sedlem. Do prostoru rámu pod sedlem byl též umístěn akumulátor, který takto taktéž pomohl centralizovat hmotu motocyklu blíže k zemi. Umístění akumulátoru uvnitř rámu je uživatelsky poměrně nešťastně provedené. Pro případnou demontáž akumulátoru, který je uložen v zásuvné držáku zajištěném v rámu šesti šrouby, je nezbytné odmontovat sedlo držící dvěma šrouby, horní kryt nádrže držícím čtyřmi šrouby a též celý plastový kryt nádrže připevněný šesti šrouby. Mnoho majitelů si tyto montážní kroky šetří připojením vodičů k akumulátoru umožňujících kontrolu napětí a nabíjení akumulátoru bez jeho demontáže z rámu.
ZX-12R se s výkonem 131 kW dostala na hranu použitelnosti tehdy vyráběných pneumatik. Řešením byla volba zadní pneumatiky o rozměru 200/50 (výrobcem byl předepsán Dunlop D 207). Značná šířka zadní pneumatiky je však příčinou menší obratnosti motocyklu při překlápění v zatáčkách. Dnes, kdy vývoj pneumatik šířky 190 mm poskočil mílovými kroky, je zřejmé, že lepší volbou by bylo použití pneumatik o rozměru 190 mm, čehož mnoho majitelů s úspěchem využívá. Bohužel v naší zemi platí neměnné pravidlo, že co je v technickém průkazu psáno, je navěky dáno. Vysokým rychlostem byly uzpůsobeny i ventilky pneumatik, jejichž kovová těla byla natočena po směru otáčení kvůli eliminaci odstředivých sil.
Ekologické regulace se v roce 2000 citelně dotkly i ZX-12R, pro který, stejně jako pro ostatní motocykly značky Kawasaki, byl vytvořen komplexní systém umožňující splnit různé ekologické předpisy ve všech zemích prodeje skrývající se pod ochrannou značkou KLEEN (Kawasaki Low Exhaust Emission Systém). Neřízený katalyzátor nalezl umístění na konci výfukového svodu, v přední části rozměrné tlumící koncovky z titanu, která tímto dávala motocyklu patřičný punc exkluzivity.
Tvar a provedení kapotáže motocyklu byly podřízeny malému aerodynamickému odporu pro dosažení maximální rychlosti. Nepřehlédnutelným detailem je veliký nasávací otvor Ram Air Systému umístěný pod předním světlometem. Rozměrný přední světlomet se skládá z dvojice světel osazených žárovkami H4, které zajišťují velice dobrou viditelnost. Celkové aerodynamice motocyklu je podřízen i tvar zpětných zrcátek, jejichž futuristický tvar nelze přehlédnout. Dalším charakteristickým, nepřehlédnutelným, rysem motocyklu jsou křidélka, umístěna po stranách bočních kapot, jejichž funkcí je usměrnění obtokového proudění rozvířeného předním kolem. Standardně montovaný kryt sedla spolujezdce jen doplňuje celkovou tvarovou čistotu motocyklu. Jistou zajímavostí může být aerodynamicky nečisté použití klasických ukazatelů směru na místo jejich integrování do kapotáže či zpětných zrcátek.
Ani ZX-12R, jakožto vlajkové lodi značky, se nevyhnulo svolávání do servisů. Servisy řešily zamezení úniku oleje kolem svazku vedoucího z alternátoru a možné netěsnosti nádrže v místech svarů. Závada na palivové nádrži byla ve většině případech řešena výměnou za novou. Součástí servisních oprav byla též výměna matic stahujících těla ventilků k ráfku z důvodu jejich možného prasknutí.
Oko majitele ZX-12R zcela jistě nepotěší provedení držáku krytu řetězu, za které by se musel stydět i kde jaký kovozemědělec. Nepochopitelně nekvalitní a velmi nehezké je provedení svárů držících závitové válečky montážních prvků zadní vidlice.
Možný únik paliva z nádrže ohrožuje majitele ZX-12R i v dnešní době, kdy dlouhodobým působením nekvalitního benzínu snadno dochází ke korozi trubiček vedoucích skrz nádrž.
Modelový ročník 2002 přinesl ZX-12R mnoho změn. Radikálně byl přepracován nejen design motocyklu, ale též motor a díly podvozku, včetně přepracovaného tachometru, jehož číselník končil na 280 km/h. Motocyklu byla omezena maximální rychlost na 299 km/h.
Poslední změnou ZX-12R byla v roce 2005 změna předních brzd, kdy šestipístky klasické koncepce nahradily moderní čtyřlístky Tokico s radiálně uchycenými třmeny. V tomto provedení byla Kawasaki ZX-12R vyráběna do roku 2006.
 |
 |
| Kawasaki ZX-12R, modelový rok 2000 |
Kawasaki ZX-12R, modelový rok 2001 |
 |
 |
| Kawasaki ZX-12R, modelový rok 2002 |
Kawasaki ZX-12R, modelový rok 2005 |
Má tedy i v dnešní době smysl koupě Kawasaki ZX-12R? Racionálně uvažující člověk si právem nechá zajít chuť. Všem ostatním může Kawasaki ZX-12R nabídnout ohromnou porci emocí, větší, než dokáže nabídnout kterýkoli jiný motocykl. Výroba Kawasaki ZX-12R je již mnoho let historií. Historií, která se již nebude nikdy opakovat.
Investice Kawasaki do vývoje ZX-12R nepřišla vniveč. Na koncepčním základě ZX-12R vznikla v roce 2007 Kawasaki ZZ-R 1400, která pokračuje v tradici sportovně cestovních motocyklů řady ZZ-R a je důstojnou alternativou konkurenční Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa.
Reklamní leták Kawasaki ZX-12R z roku 2000
|
Fotogalerie: Kawasaki ZX-12R, rok výroby 2000
|
|
|
Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.
|
|
DISKUSE K ČLÁNKU
|
|
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků
|
|
| Pouze pro založení nového diskusního tématu |
|
|
|
