Pérák a únik oleje
Autor: Jiří Bartuš
Ačkoli byly během tajného protektorátního vývoje motocykly podrobeny dlouhodobým testům v provozu, mnoho drobných nedostatků se objevilo až v průběhu sériové výroby. Jedním z drobných, ale palčivých problémů, byl únik oleje z převodové skříně přes uložení startovací hřídele ve víku motoru.
Pro souosé provedení řadicí a startovací páky motoru bylo použito konstrukčního řešení firmy DKW, která jej měla patentově chráněné. Po porážce Německa však vítězné mocnosti přistoupily k celosvětovému uvolnění všech německých patentů pro všechny spojenecké státy a tak nic nebránilo toto konstrukční provedení využívat. Problém pro Jawu nastal v roce 1949, kdy západní spojenci patenty německých firem na území Západního Německa opětovně uznali.
V roce 1951 se firma DKW se ke svému patentu přihlásila a požadovala platit licenční poplatky za každý dovezený motocykl využívající jejich patentu.
Konstruktéři, pod vedením Josefa Josífa, začali hledat řešení jak patent za cenu minimálního zásahu do konstrukce obejít. Ve hře byl i přesun startovací páky na pravou stranu motoru, který by však byl velice nákladný. Řešení nalezli v jednoduchém mechanismu, který sdružil řadicí a startovací páku do jedné čímž vznikla tzv. jednopáka.
Konstruktéři počítali s tím, že k utěsnění startovací hřídele stačí pouze dostatečná plocha, zabezpečená kluzným pouzdrem nalisovaným ve víku motoru. Jako ochrana tohoto uložení před vnějšími vlivy sloužil plstěný kroužek nasunutý na startovací hřídel mezi startovací páku a víko motoru.
 |
| Motocykly v poválečném Československu pracovaly v těžkých podmínkách, které jejich konstrukci po všech stránkách dokonale prověřily. |
Jak se ale v praktickém provozu ukázalo, podléhalo uložení startovací páky optřebení, díky kterému mohl olej snadno pronikat z motoru ven. To, že nešlo o nijak výjimečnou závadu svědčí zavedení konstrukční změny do sériové výroby v průběhu výroby motocyklů Jawa Pérák.
Konstrukční změna spočívala v použití pryžového axiálního těsnícího kroužku, přitlačovaného k víku motoru pomocí plochého ocelového kroužku jenž byl nasunut na startovací hřídeli. Toto řešení bylo následně používáno u tzv. mezitypů jednotné řady motocyklů Jawa-ČZ, tedy prvních kývaček a též později u terénních motocyklů, které měly také oddělenou řadící a startovací páku.
V případě motorů 250 cm3 došlo ke změně od výrobního čísla 11-61121 a u motorů 350 cm3 od výrobního čísla 12-9111.
Postup, jak obdobným způsobem zabezpečit utěsnění startovací páky i u motorů starého provedení, byl podrobně popsán v časopise Motocykl číslo 46 v roce 1951 a později i v knize Josefa Josífa a Adolfa Tůmy Motocykly Jawa 250 350 500, ve které byly představeny údržba o opravy v komplexní podobě. Pro ty, kteří se rozhodli únik oleje zastavit, bylo největším problémem sehnat vhodný materiál na výrobu těsnícího kroužku. V textu v článku byla doporučována buna (synterický kaučuk), případně Igelit či Mipolam (měkčené PVC). Jak plyne z dobových pramenů, problém s výběrem vhodného materiálu měli i samotní konstruktéři.
 |
 |
| Postup, jak obdobným způsobem zabezpečit utěsnění startovací páky i u motorů starého provedení, byl podrobně popsán v časopise Motocykl číslo 46 v roce 1951. |
Problém s únikem oleje byl zcela vyřešen až v okamžiku, kdy motory Jawa přešly na jednopákové ovládání. Jelikož při jednopákovém ovládání docházelo i k axiálním pohybům hřídele, čímž nemohl být axiální těsnící kroužek použit, navrhli konstruktéři zcela nový typ těsnícího kroužku, který vsadily do drážky v hřídeli. Toto řešení již plnilo svou funkci zcela spolehlivě.
Zajímavé je, že řešení těsnění axiálním těsnícím kroužkem bylo stále u motorů s oddělenou řadící a startovací pákou používáno, ač od nástupu jednopáky již byl k dispozici radiální těsnící kroužek jehož požití bylo podmíněno pouze patřičnou drážkou ve startovací hřídeli. Tento těsnící kroužek se na startovací hřídeli přeci jen objevil, ale až dlouho po skončení sériové výroby terénních motocyklů. Bylo to po roce 1968 u motorů pro motocykly Jawa 250 typ 579/03 (Fleron 257A) určených pro Švédskou Královskou Armádu.
U vozítek Velorex, které také měly také oddělenou řadící a startovací páku, bylo používáno shodného řešení těsnění pomocí axiálního těsnícího kroužku. Na více dochovaných motorech lze však vysledovat změněné provedení víka motoru, ve kterém je použito kluzného pouzdra startovací hřídele s osazením. V tomto případě bylo k utěsnění použito o-kroužku obepínajícího osazení pouzdra. Zda byla tato úprava použita sériově, nebo šlo jen o úpravu prováděnou při opravách motorů, není autorovi článku známo.
Zejména u hodně opotřebovaných motorů olej prolínal též mezi startovací a řadící hřídelí. Často používaným řešením bylo vložení těsnících o-kroužků do zápichů řadicí hřídele, které původně slouží jako labyrintové těsnění. Toto řešení bylo nakonec použito i v sériové výrobě u motorů pro motocykly Jawa 250 typ 579/03.
K únikům oleje též docházelo skrz ovládací tyčku spojky v místě, kde procházela výstupním kolem převodovky. K tomu docházelo zejména u motorů s mnoha najetými kilometry, kdy docházelo k opotřebení otvoru v zátce, kterou procházela ovládací tyčka spojky. Vzhledem k tomu, že olej takto unikal do prostoru sekundárního řetězu motocyklu, řešili majitelé tento druh poškození až v krajních případech.
 |
 |
 |
 |
| Úprava těsnění startovací páky byla podrobně popsána i v knize Josefa Josífa a Adolfa Tůmy Motocykly Jawa 250 350 500. |
|
|
|
Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.
|
|
DISKUSE K ČLÁNKU
|
|
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků
|
|
| Pouze pro založení nového diskusního tématu |
|
|
|
