Zbastlený. Toto hanlivé slovo bývá mezi veteránisty velice často používáno. Ne vždy samo o sobě dokáže vyjádřit stav vozidla, jako v případě tohoto vozítka Velorex.
Zbastlený Velorex
Autor: Jiří Bartuš
Bývá zvykem, že se na MotoMagazínu snažíme upozorňovat na ta historická vozidla, která se dochovala v původním stavu, který si zaslouží být zachován. A to i v případě, že předchozí majitelé provedly drobné vylepšení či úpravy. Díky nim se z tuctového vozidla může stát zajímavý svědek doby, ve které bylo používáno v běžném provozu.
Ne vždy se však předešlý majitel vozidla spokojil s drobným vylepšením. Dobové okolnosti spolu s šikovnými ručičkami dokázaly nejednoho majitele přesvědčit k radikální přestavbě vozidla. Mnohdy natolik radikální, až se dnešní příznivci motoristické historie nestačí divit.
U vozítek Velorex byly úpravy a přestavby velice častým jevem. Je to pochopitelné. Vozítka už v době svého vzniku neposkytovala příliš komfortu, natož v době, kdy se osobní automobil stal běžnou rodinnou součástí. Většina dobových úprav se soustředila na vylepšení uživatelského komfort v podobě zavedení vytápění a vylepšení ovládání vozítka. Byl-li majitel dostatečně kreativní, dokázal vozítko poměrně snadno přetvořit do podoby, jak mu jen fantazie dovolila. Výsledek takových přestaveb byl značně závislý na jeho možnostech a zručnosti.
Vzpomínka na slaný roztok.
Byly doby, kdy vozítka Velorex sloužila v každodenním provozu po celý rok. Jízda vozítkem v zimním období nebyla nijak snadná. Při sněhové nadílce se třístopé vozítko velice těžko ovládalo. Zvláště pokud byly na silnici vyjeté sněhové koleje. V to případě většinou zadní kolo sklouzlo do jedné z nich a jízda se proměnila v jeden permanentní smyk. Nepřítelem velorexáře však nebyl jen sníh. Hlavním nepřítelem byl chlad. Zde však nemyslím potřebu teplého obleku. Ten byl samozřejmostí i u spoře topících Škodovek. Mám na mysli chlad, který způsoboval zamrzání kondenzované vody na vnitřní straně čelního skla. Proti tomuto neduhu byla obrana jen v neustálém potírání skla solným roztokem z nádoby na sedadle vedle řidiče. Ještě že tenkrát nebyl takový provoz.
Mnoho dnešních renovátorů se nestačí divit, co šlo s chudákem Velorexem napáchat. Proč jen měl k dispozici svářečku, bědují. Nebo. Kde vzal ty tenkrát nesehnatelné hliníkové plechy, kterými vozítko obalil?
Samozřejmě existují i výjimky. Vzpomeňme radikální přestavby vozítek Velorex Františka Honce či známého konstruktéra Julia Kubinského. Jimi upravená vozítka jsou dnes velice ceněnými raritami.
 |
 |
| Vozítka HOBA I |
Vozítka HOBA II |
Více informací o přestavbách vozítek Velorex Františka Honce naleznete v článku Přestavby tříkolových Velorexů Františka Honce.
Opakem budiž vozítko Velorex prodávané na jarní MotorTechně v Brně roku 2014. Z fotografií je patrné, že k posouzení zda jde původem o Velorex či ne, nestačil jen zběhlý pohled. Velorex byl dovezen z Polska, což se dalo tušit. Polští motoristé byly totiž, co se týče přestaveb vozítek Velorex, absolutní špička. Bohužel v kvantitativním slova smyslu.
 |
 |
 |
 |
| Vozítko Velorex - Jarní MotorTechna 2014 |
Na závěr řečnická otázka. Co s takovým vozítkem?
Zbastlený, bastl, bastlit pochází jak jinak než z německého jazyka. Sloveso basteln v překladu znamená kutit či podomácku zhotovovat a je součástí spisovné slovní zásoby.
|
|
|
Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.
|
|
DISKUSE K ČLÁNKU
|
|
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků
|
|
| Nezodpovězená témata (2/2): | | Tak samozřejmě stran kvality provedení popisovaného PLOveloREXU se podle
přiložených letmých snímků vyjádřit nelze, ale já osobně si nemyslím, že by to
byla až tak otřesná konstrukce. Má to jistou myšlenku, což se o slepém
"doorigináludávání" naopak často říci nedá. DOBOVÁ ÚPRAVA, vážení,
je někdy cennější než akrylové staronové originály.
Naopak, pokud se někdo
rozhodne ORIGINÁLNÍ DOBOVKU přelomit do originálu, stírá tím onu zajímavou
různorodost zpět, ke všemi kritizované soc unifikaci. Takže tak to vidím já.
[Hobo] (03. 03. 2015) | | Tak samozřejmě stran kvality provedení popisovaného PLOveloREXU se podle
přiložených letmých snímků vyjádřit nelze, ale já osobně si nemyslím, že by to
byla až tak otřesná konstrukce. Má to jistou myšlenku, což se o slepém
"doorigináludávání" naopak často říci nedá. DOBOVÁ ÚPRAVA, vážení,
je někdy cennější než akrylové staronové originály.
Naopak, pokud se někdo
rozhodne ORIGINÁLNÍ DOBOVKU přelomit do originálu, stírá tím onu zajímavou
různorodost zpět, ke všemi kritizované soc unifikaci. Takže tak to vidím já.
[Hobo] (03. 03. 2015) |
|
|
| Pouze pro založení nového diskusního tématu |
|
|
|
