Ach ti naši silničáři
Autor: Jiří Bartuš
I po letech je tento článek bohužel stále aktuální.
Silničáři nespí. Bohužel! aktualizováno
Závody na dymokurském přírodním okruhu jsou již naštěstí každý rok pravidelně ukotveny v roadracingovém kaledáři.
Ale pozor. Silničáři, ač se to na první pohled nemusí zdát, nespí.
Jedna z jejich současných aktivit zapříčinila zrušení obnovených závodů ve Volárně u Kolína. Technologie zalévání prasklin ve vozovce asfaltem je našimi silničáři hojně užívaná, stejně jako prolínaná pokládka směsi štěrku a asfaltu, i přes to, že je pro motocykly velice nebezpečná. Roadracingový závod bylo možno zrušit, ale běžný provoz ne.
Víte že pořadatelé některých závodů si radši opravují části vozovek ve vlastní režii, než by se spoléhaly na služby profesionálů?
 |
| Opravený povrch vozovky ve Volárně |
Původní vydání ze dne 27.5.2014
Závody na dymokurském okruhu byly zrušeny pro nezpůsobilost povrchu trati. Ona nezpůsobilost byla způsobena našimi silničáři, kteří těsně před loňskou obnovenou premiérou provedli opravu povrchu dle českých standardů. Tedy štěrkem a asfaltem. Viditelné klasické záplaty by zřejmě údržbářům našim silnic kazily dobrou pověst na mezinárodní úrovni. Snaha silničářů se však minula účinkem, když zvolená technologie opravy přinesla závodním jezdcům nejeden pád. Horka předcházející letošnímu ročníku prověřila kvalitu v loni provedené opravy. Bohužel s negativním výsledkem. Pořadatelé byli nuceni závodní klání na poslední chvíli odvolat. Nicméně silničářům lze vzkázat, že o dobrou pověst nepřišli. Oni totiž již o ní přijít nemohou, protože nikdy dobrá nebyla. Věřím, že každý motorista ví proč a tak tento fakt prostě nemá smysl více rozebírat. Kdo by i přeto měl potřebu naše silničáře omlouvat, nechť se zajede podívat k jižním či západním sousedům.
Ne-kvalita našich cest má zapuštěny hluboké kořeny ještě z dob první republiky. Už tehdy bylo běžným folklorem poukazovat na zastaralost našich cest. Je jasné, že válka a následná komunistické éra nijak podstatně stav silniční infrastruktury k západním standardům neposunula. Současná garnitura nejen, že sklízí plody předchozích generací, ale i sama dál rozvíjí osobitý ne-přístup k budování a vylepšování dopravní infrastruktury. Situace je dnes tak daleko, že například pořadatel Barum rally si raději opravuje silnice rychlostních zkoušek ve vlastní režii, než by je nechal znezpůsobit opravou našimi silničáři. A to se jedná o rallyové speciály. Běžní řidiči běžných aut nikoho tradičně nezajímají.
Stále častěji pozoruji při opravách silnic nasazení stroje, který dokáže na vozovku nalít roztavený asfalt a nasypat jej štěrkem automaticky. Pokud pominu ohavnost této techniky opravy, která navíc vyžaduje, aby auta sama vmačkala a ujezdila onen štěrk, tak mi nedá neupozornit na podstatný nedostatek tohoto zázračného stroje. Ten spočívá v jeho nedostatečné šířce, která má za následek zužování použitelné části vozovky na šířku danou strojem. K tomu se takto vytváří velice nebezpečný okraj, na kterém skončil svou dráhu nejeden motocyklista či jeho nemotorový kolega. Pokaždé, když vidím opravovat silnici štěrkem zalitým v asfaltu, zuřím. To je asi tak vše, co mohu udělat. Bohužel.
Na MotoMagazínu se ale zabýváme zejména historickými vozidly. Bylo by tedy dobré zakončit tuto zprávu poznatkem, o kterém se psalo před více než 60. lety v Časopise Svět motorů. Tehdy se zkoumaly možnosti prodeje našeho největšího a nejluxusnějšího vozu Taraplán v USA a závěr vyzněl velice zajímavě. Tatraplán byl pro americký trh nepoužitelný zejména pro svou konstrukční složitost. Američané totiž přistupovali k motorismu zcela jinak, racionálněnji. Jejich přístup spočíval v tom, že než investovat do složité konstrukce automobilů, je lepší investovat do vylepšení cest. občanskou společnost jako celek to totiž vyjde levněji.
Dodatek.
Nedávno jsem málem okusil práci našich silničářů na vlastní kůži. Při jízdě po pěkné relativně nové asfaltové silnici jsem v jedné zatáčce, zcela bez varování, najel na nahrnutou hromadu štěrku. Před téměř jistým pádem mě zachránila jen skutečnost, že jsem nejel optimální stopou. Kde se na vozovce vzal štěrk jsem pochopil po pár metrech jízdy. Silničáři se jali záplatovat povrch silnice metodou horkého asfaltu zasypaného štěrkem. Štěrku nasypali více asi s tím, že je automobily za čas ujezdí. Bohužel o této opravě zapoměli řidiče jakkoli informovat.
Náš stát, případně místní správa, se o komunikace stará jen jako o nutné zlo. Pokud získá dotace na výstavbu, tak je schopen kvalitní silnici vytvořit. Ale s následnou nutnou kvalitní údržbou však již jaksi nepočítá. Na obecný kvalitativní standard, který můžeme okusit na silnicích u našich západních a jižních sousedů, musíme ještě dlouhou dobu zapomenout.
Volnou diskusi k tomuto tématu naleznete na diskusním fóru VeteránForum zde: http://www.veteranforum.cz/index.php?id=11&idkat=109&idtop=246997
|
|
|
