Easy Rider v ČSSR
V československém "filmovém trezoru" skončila i kopie kultovního amerického filmu Easy Rider (Bezstarostná jízda).
Autor: Jiří Bartuš
Popisovat děj filmu Easy Rider, v českém překladu Bezstarostná jízda, který se téměř ihned po uvedení v kinech stal kultem, nemá smysl. Snad jedině lze připomenout, že v průlomovém filmu režiséra Dennis Hoppera z roku 1969 hrají, mimo samotného režiséra, herecké hvězdy Peter Fonda a Jack Nicholson a jejich výkony podtrhuje výborná muzika hudebních hvězd konce 60. let.
Film, který v syrové podobě zobrazoval nástrahy svobodného pojetí lidského života, nebyl zrovna vhodným kandidátem k promítání v kinech normalizačního Československa. Dnes již zřejmě nikdo nedokáže zodpovědět, z jakého důvodu byl paradoxně pro distribuci vybrán a připraven v promítání v původním znění s českými titulky. K filmu byly též vytvořeny, jak bylo zvykem, originální filmové plakáty. K běžnému promítání v československých kinech nicméně nikdy nedošlo a filmové kopie skončily v trezoru. Není třeba hádat proč. Mezi odpovědnými soudruhy si to zřejmě nikdo nechtěl vzít na triko.
Promítání amerických filmů v Československu nebylo až tak výjimečné, jak by se dnes mohlo zdát. Výběr filmů však prošel velmi hustým sítem, skrze které prošly jen ty, které byly shledány ideologicky nezávadné. V československých kinech tak bylo možno z amerických filmů shlédnout zejména ty se sociálním podtextem případně s kriminální zápletkou.
O filmu Easy Rider zcela jistě kolovaly mezi lidmi legendy, avšak normální smrtelník neměl možnost snímek jakkoli shlédnout. Jistě netřeba připomínat, že to bylo v době, kdy domácí video bylo v plenkách a pro běžného občana Československa ještě mnoho let absolutně nedostupné a kdo ví, zda by bylo vůbec možno nějakou, jistě nelegální, cestou snímek na videokazetě dovézt. Ostatně od poloviny v 70. let, kdy se objevily použitelné videoformáty Beta a VHS, táhly v USA rozmach domácího videa zejména béčkové horory a pornofilmy. Na Hollywoodské filmy se chodilo do kina.
A potom se stal zázrak. V roce 1977, přesně v sobotu 9. dubna 1977, se podařilo Bezstarostnou jízdu dvakrát promítnout několika desítkám šťastlivců v kině Ponrepo, pod záštitou Jazzové sekce, rámci 5. Pražských jazzových dnů. Netřeba dodávat, že zájem o shlédnutí filmu byl obrovský a kinosál tak doslova praskal ve švech. Kino Ponrepo a zřejmě i některá další kina mohla, díky tomuto průlomovému počinu, v dalších letech film několikrát promítnout v rámci filmových klubů.
 |
| Český filmový plakát autora Josefa Vyleťala z roku 1971, je doplněný poznámkou" Americký film oceněný na Mezinárodním filmovém festivalu v Canes". Právě skutečnost, že šlo o oceněný snímek, mohl mít vliv na původním rozhodnutí o zakoupení filmu do distribuce.
|
Poprvé bylo možno Bezstarostnou jízdu běžně shlédnout v kině až v roce 1995, kdy byl film, v českém znění, oficiálně uvedla do českých kin firma BontonFilm. Před tím, od roku 1992, bylo možno Bezstarostnou jízdu zakoupit na videokazetě VHS, kterou vydala firma Lucernafilm.
 |
| I pouhá černobílá fotografie z filmu Bezstarostná jízda byla v Československu 70. a 80. let velikou vzácností. Podobné fotografie se daly koupit jen ve "specializovaných obchodech" jako byl například stánek v Brně naproti vlakovému nádraží, nebo na burzách a samozřejmě též na tržnicích v Maďarsku, Polsku či Jugoslávii.
|
|
|
|
