Tak jsme se z tisku dozvěděli, že německý autoklub dospěl, na základě provedených měření, k závěru, že zavedení nejvyšší dovolené rychlosti 30 km/h v některých německých městech nejenže nesníží objem vypuštěných emisí, ale naopak jej zvýší. Dle shodné zprávy by spíše pomohlo zavést opatření pro zvýšení plynulosti dopravy za pomoci inteligentního řízení. To je tedy zpráva. To zase někdo objevil Ameriku. Nejásejme však. Taková zjištění zůstanou v našich končinách zcela jistě bez odezvy. Na rozhodnutí o inteligentním řízení dopravy musejí být k dispozici inteligentní lidé a ty se u nás na odpovědných pozicích jaksi nevyskytují. K tomu je u nás instalování dopravních značek omezujících maximální rychlost na 30 km/h velice populární. Ono je totiž mnohem snazší omezovat, než dělat opak. Ani vlastně nevím, jakým vhodným slovem popsat opak omezování. Slyšeli jste snad někdy o povolování vyšší rychlosti ve snaze o snížení objemu vypouštěných emisí? Takové opatření by u nás nedovolil žádný politik, i kdyby mu to doporučovalo devět z deseti vědců.
Zatracené třicítky
Autor: Jiří Bartuš
K tomuto článku mě přiměla instalace dopravních značek 30 km/h ve Zlíně, platící na úseku dlouhém přibližně 50 metrů, kterým po několik měsíců denně projíždím stejně jako tisíce dalších řidičů. Stálo někomu za to, udělat z tisíců řidičů piráty silnic?
Zákon o provozu na pozemních komunikacích praví. V obci je maximální povolená rychlost 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na silnici pro motorová vozidla 110 km/h a na dálnicích 130 km/h O tom, zda by nebylo rozumné v některých případech rychlostní limit zvýšit můžeme sáhodlouze diskutovat, přičemž vždy to bude jen diskuse, protože měnit rychlostní maxima zákonodárný sbor této země nikdy nedovolí. Na druhou stranu, o snižování rychlostního limitu se pro mnohá určitá místa nediskutuje a rovnou koná. A koná kde kdo. Stát, obce, stavaři a kde kdo jiný. A výsledek? Naše silnice jsou doslova zavaleny omezeními o jejichž smyslu lze v mnoha případech s úspěchem polemizovat. Typickým příkladem budiž omezování maximální povolené rychlosti v místech stavebních úprav, kde žádné viditelné úpravy neprobíhají. A nemyslím tím jen omezení o víkendech a v noci, kdy stavbaři nepracují. Myslím též omezení, která stavaři zavedou půl roku před zahájením realizace stavby, aby si snad na ně řidiči s předstihem zvykli. A to, že omezení rychlosti často nekončí spolu se stavbou, ale až na nejbližší křižovatce vzdálené stovky metrů, je zřejmě jen důsledek snahy o snížení nákladů, které by další dopravní značka ukončující omezení, neúměrně zvedla.
 |
| O tom, že nesmyslené snižování maximální povolené rychlostí má u nás svou tradici, se můžete přesvědčit v glose, která vyšla v časopise Motocykl v roce 1950. Tehdy bylo zvykem snižovat maximální povolenou rychlost na 15 km/h. Dnešní úředníci mají na co navazovat... |
Řidiči asi nevíce nenáviděné omezení, které se poslední době, podezřele až příliš často používá, bývá omezení na 30 km/h Jaká asi bývá úvaha před zavedením takto radikálního omezení? 50 km/h je v obci natolik vysoká rychlost, že je třeba ji snížit? Pokud by se využilo značky 40 km/h, tak by ji řidiči jistě nerespektovali a tak tam šoupneme rovnou 30 km/ h Tohoto omezení se již řidiči leknou a sníží rychlost alespoň na těch nějakých 40 km/h Nehledě na to, že městská policie bude moci snadněji přinést do obecní kasičky nějaké to přilepšení. Že by úvahy ohledně omezení rychlosti probíhaly třeba takto?
Zdalipak si někdo vůbec zkusil jet třicetikilometrovou rychlostí s dnes běžným automobilem? K tomu v hustém provozu, který dnes na silnicích vládne? Kolik nebezpečných situací vzniklo jen tím, že vozidla v koloně musela kvůli omezení brzdit? Kolik hluku a emisí vzniklo je kvůli takovému omezení?
Základním pravidlem bezpečné a rychlé dopravy jej její plynulost. Jakékoli omezení maximální povolené rychlosti s sebou přinese s omezení plynulosti dopravy a to se projeví mnoha výše jmenovanými nepříznivými faktory. Řeší toto vůbec někdo? Tedy mimo německého autoklubu.
Poznámka. Ještě větším zlem, než jsou dopravní značky 30 km/hod je používání příčných prahů. To je ale námět na některé další povídání.
 |
| Omezování rychlosti jízdy, jak se zdá, nemá limity. Věřím, že v tomto případě jde jen o raritu, která nenalezne následovatele. |
|
|
|
