|
Spielberfg, Rakousko, 15. - 20. srpna 2018
|
Norton Owners Club international rally Austria 2018
Autor: Tomáš Tesař
Možnost zúčastnit se podobné akce se nenaskytne každý den, a tak jsem se pečlivě připravoval několik týdnů dopředu. Ještě v květnu jsem skládal motor po opravě a bylo potřeba namotat nějaké testovací kilometry. To se povedlo a motorku i jezdce jsem považoval za připravené. Týden před akcí mně řeklo sbohem dobíjecí relé, což mě trochu znervóznělo. Nicméně jsem byl odhodlaný vyrazit i s nefunkčním dobíjením. Nakonec jsem vylovil z šuflíku nejistou krabičku, která po připojení vykazovala jakž takž hodnoty vhodné pro delší jízdu. Do batohu den před jízdou přibylo náhradní relé z čínské čtyřkolky, což bylo rychlejší řešení, nežli čekat na náhradu z Anglie. Den před startem mě potěšil kolega Pavel s Dominatorem, který se ke mně rozhodl připojit a absolvovat cestu po ose. Zbytek gangu vyrazil porůznu dodávkami, což taky nebylo k zahození, jelikož jsme mohli jet relativně na lehko.
Vyrazil jsem z Pardubic kolem osmé ráno směr Slavonice, kde na mě již čekal Pavel. Na benzínce jsem natankoval plnou, občerstvil se bagetou a vyrazili jsme. Počasí nám přálo a na pohodu jsme po kvalitních a krásně klikatých cestách ukrajovali kilometry. Překonali jsme Dunaj a pomalu se začali blížit k horám. Krajina super, kvalitní značení, řidiči ohleduplní a silnice bez děr - co víc si přát. Do kempu jsme dorazili kolem osmnácté hodiny bez bloudění i závad. Proběhla rychlá registrace, při které nám pomohla Čechoangličanka Jana. Po prohlídce kempu jsme postavili stany. Mezitím pomalu přijížděli další účastníci, čímž vznikl na srazu český koutek čítající cca 15 až 20 osob podle toho, jak lidé přijížděli a odjížděli. Účastníci se mohli stravovat buď vlastními zásobami, nebo byla k dispozici na každý den vydatná snídaně a večeře. Tuto variantu jsem zvolil a nelitoval, sice to pro Čecha bylo finančně náročnější, ale kvalita byla vysoká s tím, že kvantitu si člověk volil dle sebe. Každý večer byla živá hudba od folku, který mně moc nesedl, až po rock a rock and roll. Česká sekce poctivě plnila parket do ranních hodin, obzvláště Arpád byl držák a většinou končil až když většina lidí vstává ráno do práce :-).
Během dne byla možnost buď vyrazit s pořadateli na vyjížďku, nebo sólo projížďky po blízkém i vzdáleném okolí. Využili jsme obě možnosti, při první vyjížďce se nezadařilo a enduro vložku s otáčením na polňačce v prudkém kopci asi nikdo moc neocenil, nicméně poté již bylo vše OK a jízda se stovkou podobně orientovaných a hlučících motorkářů měla svoje kouzlo. Druhá hromadná akce byla vydařenější a organizace včetně policejního doprovodu přes město zdařilá. Ve městě na náměstí se vystavily motorky a při zdejších slavnostech se prohodilo pár slov pro přihlížející. My jsme se nevraceli do kempu, ale zvolili jsme cestu do hor, abychom využili skvělé počasí, které celou dobu panovalo, a trochu jsme obrousili stupačky na horských silnicích. Další volba byla možnost svést se nebo podívat na závody na blízkém okruhu, kterou povětšinou využili majitelé závodních Nortonů, kterých bylo na akci slušné množství.
Co se týká motocyklů, převažovaly modely Commando a Dominator. Česká sekce byla početně zastoupena modelem ES2, což byly dosti obdivované stroje vzhledem k tomu, že se v tomto provedení v Anglii ani jiných zemích krom Československa příliš nevyskytovaly. Celkově bych odhadl počet strojů na 150, na jedné vyjížďce jsem napočítal přes stovku motocyklů. Z devadesáti procent šlo o Nortony od roku cca 1920 až po nejmodernější rok dva staré modely, dále několik tříválců Triumph z konce 70. let atd. Při procházení kempu se člověk pokochal motocykly od původních stavů přes běžně ježděné motocykly, co dorazily po ose, až po totální leštěnky, které oslepovaly oči. Celá akce končila v pondělí, nicméně my jsme na zpáteční cestu vyrazili v neděli ráno, respektive já jsem vyrazil sólo hned po snídani, v předstihu před dodávkami,.kdyby náhodou něco. Naštěstí Norton držel, a až na uklepaný kontakt cívky jsem navečer dorazil v klídku domů.
Na tachometru přibylo 1408 kilometrů plných zážitků jak z jízdy, tak ze setkávání se stejně postiženými jedinci.
|
|
|
