Peugeot
Autor: František Coufal
Jako jednomu z mála, Peugeotu se podařilo překonat před a poválečnou krizi výroby
jednostopých vozidel. Pod touto značkou se dosud vyrábí mopedy a jízdní kola.
V roce 1810, kdy Jean Pierre II a Jean Frederic Peugeot rozjížděli slévárny, nemohli
ani zdaleka tušit, že pokládají základní kámen jednoho z nejúspěšnějsích podniků
ve Francii.
V roce 1867 se začínala objevovat první kola, v roce 1882 představil také Peugeot
svůj stroj. Pod vlasteneckým označením "Le Francais" se stalo kolo ihned šlágrem. Kolo bylo srovnatelné s anglickou konkurencí, cena byla ovšem příznivější. Bratrům Eugenovi a Armandovi, synům zakladatele, se podařil úspěšný vstup do výroby kol.
Kolo bylo poháněné přímo, proto přední kolo bylo výrazně větší než zadní. Což
způsobovalo nemalé potíže nejen při jízdě. S příchodem pohonu řetězem pozbylo smyslu
velkého předního kola, kolo se stalo stabilnějším a od roku 1885 se začala objevovat
i dámská verze. V roce 1899 přišel Peugeot dokonce s pohonem zadního kola kardanem,
které se udrželo dalších 34 let na trhu. Navíc model "Bicyclette Pliante" měl plně
bezstupňově nastavitelnou výšku řidítek, výšku a polohu sedla a dokonce i geometrii
rámu! Za 365 Franku dostal zákazník univerzální kolo vážící pouhých 14,5kg. A to
před více jak sto lety!
Vývoj šel dál, nejen Armand Peugeot přemýšlel, jak motorizovat svá kola, případně
rikši a jiná vozidla. Na pařížském salonu v roce 1889 představil svůj tricykl
pohaněný parním motorem. Tento tězký stroj měl mizivou šanci na úspěch. Přesto
výstava měla pro Armanda Peugeota smysl. Objevil na ní menší člun, který byl oproti
konkurenci poháněn menším benzínovým motorem Gottlieba Daimlera. Tudy vedla cesta.
V roce 1899 se objevil v nabídce první motorizovaný jednostopý stroj, konstrukčně
prakticky identický s kolem. Motor byl umístěn přímo na zadním kole. V roce 1902
se objevil vylepšený stroj, s motorem od firmy Zedel přesunutým do středu kola.
S hrdým výkonem 2 koňských sil se dokázal motocykl rozhýbat na katalogových 50km/h.
Od roku 1904 se nabízely "motocykly" již s vlastním čtyřtaktním motorem o 238ccm
a 2,5ks, s maximální rychlostí kolem 60km/h. Komu to bylo málo, mohl zvolit motor
o 333ccm, 2,75ks. Ještě měl Peugeot eso v rukávu, a to stroje s dvouválcovými motory
s 350ccm, 480ccm, 660ccm a 1000ccm. Speciální stroj s motorem s objemem 1.489ccm
se dokázal rozpohybovat na změřených 123km/h! Čímž stanovil nový světový rekord.
Peugeot se stal jedním z největších francouzských výrobců motocyklů a kol.
V roce 1913 se objevil nový model "Paris Nice", s dvouvalcovým spodovým motorem,
s pohonem zadního kola remenem, za příplatek řetězem, se spojkou, případně
dodatečně s třístupňovou převodovkou. V témže roce se objevil i revoluční
sportovní stroj švýcarského inženýra Ernesta Henryho. Tento motocykl se čtyřtakním
vrchovým dvouválcovým motorem, měl již čtyři ventily na válec! Zesílený trubkový
rám, přední vidlice typu Druid, nebrzděné přední kolo vyžadovaly nemalé zkušenosti
jezdce. Nejen potíže s chlazením hlavy ventilů, ale hlavně první světová válka
nasměrovaly vývoj spíš k cestovním motocyklům. Krom jednoválcových, firma produkovala
dvouválcové stroje.
Po válce se ovšem firma vrátila ke sportovním strojům. V roce 1923 byla představena
čtyřtaktní dvouválcová pětistovka, nyní již s dvěma ventily na válec, za to však s
rozvodem OHC - ventily ovládané královskou hřídelí! Při 5000 otáčkách za minutu měl
stroj výkon kolem 27ks a dosáhl naměřené rychlosti 142,8km/h. Se stejně konstruovanou
750kou se dosáhlo v roce 1925 rychlosti 166km/h.
Samozřejmě se Peugeot věnoval výrobě a vývoji cestovních strojů jak s dvoutaktními, tak s čtyřtaktními motory. V roce 1926 doslo k rozdělení spolecnosti na automobilovou
a motocyklovou výrobu. V témže roce došlo také k představení prvního motocyklu s
blokovým motorem, tzn. motorem a převodovkou v jednom bloku. V nabídce se objevila
nová generace motocyklů s označením "P", např. dvě 175tky s dvoutaktním motorem,
P 101 a P 102, lišící se převodovkou nebo P 104 se čtyřtaktním 350ccm motorem.
V Peugeotu vsadili na pokrokový a hlavně praktický z pohledu údržby a životnosti
blokový motor. V roce 1933 se rozšírila nabídka i o pětistovky. V následujicím
roce se model P515 (pětistovka OHV) mohl pyšnit nejedním rekordem z francouzských zádovních drah, 2000km s průměrnou rychlostí 120,3km/h, 24hodin s 118,8km/h nebo
3000km/h s 118,2km/h. Přes všechny sportovní úspěchy, kvalitu a spolehlivost
motocyklů i firma Peugeot pocítila koncem 30-tých let úbytek odbytu vetších motocyklů.
Trh požadoval lehčí dostupnější stroje pro každodenní užívání. V nabídce firmy již
od roku 1932 bylo motokolo s motorem o 100ccm, model P50, které postupně dobívalo trh.
Bylo zlepšováno a různě upravováno, v roce 1939 přišla dokonce verze rikši, kde
náklad byl umístěn vpředu na otočné nápravě. Této rikši se prodalo téměř 30tisíc kusů!
Po válce zůstaly v nabídce už jen zmodernizovaná lehká motokola, mopedy a motocykly
s 50ccm, 100ccm a 125ccm jednoválcovými motory. Trh požadoval motocykl jako doplněk
k automobilu, který se stal každodenním dopravním prostředkem. V padesátých letech
se ještě navíc s úspěchem prodávala jednoválcová dvoutaktní 175tka a dvouvalcová 250tka.
Dva roky od 57tého se udržela ve výrobě i dvouválcová dvoutaktní 350tka.
Počátkem 60-tých let zmizely z výroby kompletně větší i lehčí motocykly. Doba přála
lehkým mopedům a skútrům s motorem o 50ccm. Samozřejmě zůstal ve výrobě sortiment,
s kterým firma kdysi začala s jednostopými vozidly, jizdní kola.
Zdroje:
Hans-Juergen Huse - Franzoezische Motoraeder
http://www.peugeot.com/en/history/cycles/motorcycles.aspx
|
|
|
Podpořte MotoMagazín investováním do reklamy na jeho stránkách. Nabídněte své produkty širokému spektru zdejších návštěvníků. Nabízíme širokou škálu možností. Od obrazové reklamy, přes textovou až po PR články.
|
|
DISKUSE K ČLÁNKU
|
|
Provozovatel serveru nenese žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků
|
|
| Pouze pro založení nového diskusního tématu |
|
|
|
