 |
XX. SRAZ ČS. MOTOCYKLŮ – Zrcadlová koza u Turnova
Autor: Miloš Haken
20“… Tímto pořadovým číslem se honosil letošní, jubilejní sraz příznivců motocyklů československé výroby. Od časného rána proudily do areálu vodácké hospody „U Zrcadlové kozy“ šňůry kouřících dvoutaktních strojů a bublajících čtyřtaktů větších či menších kubatur.
Když parta pořadatelů tento ročník připravovala, počítali všichni tak nějak s tím, že dvacáté výročí „srážení se“ nebude nic obyčejného. Že se však sjede 248 motorek, to nečekal asi nikdo… Potkat v davu do kožeňáků a kukel zahalených nadšenců svého známého bylo téměř nemožné. Já to štěstí měl, ač jsme s naší prackovskou partou přijeli až kolem desáté dopolední. Při zápisu u vjezdu mi kdosi poklepal na mé rameno, ukryté v bundě z jačí kůže. Ohlédnu a se spatřím muže v kožené výstroji, leteckých brýlích a bílé helmě na červené Jawě 250 „Pérák“ se stupačkami, ubroušenými od prudkých průjezdů zatáček. Nebyl to nikdo jiný, než Jindra. Ten by účast nevynechal, ani kdyby v květnu sněžilo.
Po zápisu a nalezení správného prkénka, nutného k podložení ubroušeného stojánku, jsme zaparkovali a šli potěšit oko pohledem na skutečné skvosty – a že bylo na co koukat! Mezi dravě červeným lakováním strojů Jawa a decentní černou nablýskaných ČeZet bylo v chromových zrcadlech nádrží vidět užaslé výrazy, pochvalná přikývnutí a nezřídka také pohledy plné nostalgie nebo touhy takový stroj vlastnit… A pak to přišlo. Do davu diskutujících příznivců motorismu najednou Marián zahlásil z tlampače „VÝJÉÉÉZD..!“ Borci i borkyně nasadili blembáky, kukly, obtočili bílé šály kolem krku, v zapalování cvakly klíčky a rafičky ampérmetrů poskočily stejně jako soustředění jezdci na startovacích pákách, kteří dovolili všem divákům pocítit, jak duní země burácením dvousetčtyřicetiosmi motorů. Spaliny zahalily na několik okamžiků všechny přítomné do modrofialové mlhy.
Spolu s neuvěřitelnou kolonou jsme se vydali na trasu o celkové délce zhruba 85 km. První ze tří etap nás vedla za krásného počasí ještě krásnější přírodou z Turnova přes Pěnčín a Husu, odkud jsme se s našimi stroji hnali silničkou kolem zámku Sychrov a nádherným údolím Mohelky, přes Hodkovice až do vesničky Bílá, kde byla první zastávka. V druhé etapě jsme si razili cestu malebnou českodubskou krajinou přes Trávníček, Libíč, Chocnějovice a Podhoru směr Hněvousice – Ostrov, kde byla další ze zastávek. Závěrečná část nás vedla do Mohelnice nad Jizerou, poté Loukovcem a Loukovem do Svijan, Čtveřína a odtud přes Turnov zpět do základního tábora – k Zrcadlové koze
Zde pro nás však program nekončil – dobrovolníci měli možnost se předvést při jízdě zručnosti a pokusit se dosáhnout na jednu z hodnotných cen. Atmosféru dotvářela živá hudba a ti, kteří nenašli odvahu vybojovat nějakou tu trofej svým řidičským uměním alespoň pokusili své štěstí v tombole, do jejíhož slosování putovaly lístky všech, kteří dorazili do cíle.
I přes pár drobných poruch, které se tu a tam na strojích našich praotců vyskytly, se akce vydařila ke spokojenosti všech, a to především díky perfektní organizaci a souhře pořadatelů a ukázněnosti účastníků. Tímto bych rád za všechny zúčastněné poděkoval nejen pořadatelům, před kterými smekám a kterým přeji hodně nadšení do dalších let, ale také sponzorům – Pivovaru Rohozec, a.s., Tiskárně Interprint Turnov, Tenisové hale Kreysa, společnosti PARAMO a.s., firmě Kreysa – stavební a zemní práce a Salonu PETRA – Turnov.
|
|
|
